|
|
Sociální politika v České republice
Janošková, Sára
Bakalářská práce ,,Sociální politika v České republice“ mapuje sociální politiku u nás. Jedním z cílů práce je přiblížit nastavení sociální politiky, tedy to, na čem je založena. V teoretické části je objasněn pojem sociální politika a její základní cíle. Jsou zde vymezeni také aktéři, kteří v ní figurují. Dále jsou vymezeny nástroje, principy a funkce dané politiky. Praktická část je rozdělena na dvě větší části. V první z těchto částí je zhodnoceno využití testovaných dávek státní sociální podpory v jednotlivých krajích České republiky s cílem zjistit, ve kterých krajích jsou dávky nejvíce využívané, a tím pádem jsou tam častější sociální problémy. Druhá část praktické části je věnována pohledu občanů na nastavení sociální politiky v České republice na základě sekundární analýzy dat z Evropského výzkumu hodnot.
|
|
| |
|
|
Reflexe migrace z pohledu světových náboženství a její uplatnění ve výuce ZSV
HAVELKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se zabývá reflexí migrace z pohledu světových náboženství. Teoretická část práce je věnována nejprve teoretickému pohledu na migraci jako takou - jsou zde definovány základní pojmy související s migrací, teoretické přístupy k migraci a také sociální, ekonomické a politické důsledky migrace. Další kapitola je věnována pohledu jednotlivých světových náboženství, křesťanství, judaismu, islámu, hinduismus a buddhismu na migraci. Poslední kapitola teoretické práce je věnována ukotvení tématu Reflexe migrace z pohledu světových náboženství v rámci Rámcového vzdělávacího programu. Praktická část práce je věnována tvorbě návrhů vyučovacích hodin a aktivit na témata, která se vztahují k migraci, ke světovým náboženstvím, solidaritě a pohledu jednotlivých náboženství na migranty.
|
|
|
Solidarita v sociální práci
ČÍHÁKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá pojmem solidarita. Teoretická část charakterizuje pojem solidarita, význam solidarity v různých zemích a také důležitost solidarity v sociální politice a politické etice. Dále je popsán krátký historický vývoj solidarity. Předposlední kapitola teoretické části se věnuje solidaritě z pohledu církve a spojení solidarity s Ježíšem. Na závěr teoretické části jsou uvedeny druhy solidarit a shrnutí teoretické části. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum s cílem zjistit, jak sociální pracovníci v různých oblastech sociální práce pojem solidarita chápou. Rozhovor se skládá ze tří částí. První část se zaměřuje na to, co pro sociální pracovníky pojem solidarita znamená. Dále je vyjasněno, jak moc je solidarita důležitá v organizaci, kde pracují. Poslední část rozhovoru je zaměřena na projevy solidarity mezi spolupracovníky a klienty. Závěr teoretické části obsahuje hodnocení výzkumu, ve kterém je také srovnání odpovědí respondentů. Na závěr bakalářské práce uvádím možnosti pro sociální pracovníky, jak se solidaritou pracovat a propojenost solidarity se sociální prací.
|
|
|
Význam křesťanské spirituality v sociální práci
ZEJDOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá významem křesťanské spirituality v sociální práci. Patrný důraz je tedy kladen na křesťanství, na jehož základech sociální práce skrze práci charitativní postupně vznikala. Cílem této práce je zdůraznit význam křesťanské spirituality v sociální práci a poukázat na vzájemnou propojenost těchto dvou složek. Na základě vybrané literatury dále hodnotím, jak tato forma spirituality dokáže fungovat při zapojení do procesu pomoci a v návaznosti na to zjišťuji, zda na křesťanské spiritualitě může sociální práce stavět svůj smysl a význam. Díky určení značných souvislostí je znázorněno, jak konkrétně křesťanská spiritualita může přispívat k motivaci sociálních pracovníků vykonávat tuto službu a jak sociální pracovník může následně pracovat se spiritualitou klientů. Dále se v práci zaměřuji na životní díla svatých žen, přesněji na život svaté Anežky České a svaté Matky Terezy, které vycházely z křesťanské lásky a celý svůj život zasvětily Ježíši Kristu a službě chudým a potřebným.
|
|
|
Mezigenerační rodinná solidarita očima studentů sociální práce
TUŠEROVÁ, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá problematikou mezigenerační rodinné solidarity očima studentů sociální práce. Hlavním cílem je zmapovat postoje studentů sociální práce k mezigeneračnímu rodinnému soužití. Vliv na vztahy mezi seniory a mladými lidmi má vzájemná interakce, osobní zkušenosti, rodinné zázemí a další faktory. Téma mezilidských vztahů se týká každého z nás, nejen studentů sociální práce, základní kámen pro postoj mladé generace k seniorům utváří právě rodina, kde vzniká zmíněná mezigenerační rodinná solidarita. Tato práce se zaměřuje na vztah a postoj k této problematice z pohledu studentů sociální práce, kde se pracuje s předpokladem sociálního cítění, a to nejen k seniorům. Práce se skládá z teoretické a výzkumné části. Teoretická část práce je tvořena několika okruhy. Zabývá se vybraným obdobím stáří člověka, kde je zmiňována s ohledem k tématu práce - dospělost, stáří a demografická křivka. Dále je popsána formální péče o seniory, služby určené této cílové skupině a k nim vztahující se příspěvek na péči. Ve třetím okruhu je popsán samotný neformální pečovatel. Předposlední okruh se týká tématu mezigenerační solidarity a v závěru teoretické části téma vyplývající již z názvu samotné diplomové práce, a to student sociální práce. Pro výzkumnou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly se studenty sociální práce a byli zaměřeny na několik okruhů. Hlavní výzkumná otázka zněla: "Jak vnímají studenti sociální práce mezigenerační soužití v jedné domácnosti?" Dále byla rozdělena na několik dílčích otázek. Samotný výzkum proběhl v etapách, jako první proběhl předvýzkum a až poté následoval výzkum samotný. Všechny rozhovory byly nahrávány a doslovně přepsány. Získané informace byly zpracovány metodou vytváření trsů a výsledná data byla strukturována dle jednotlivých dílčích otázek. Z výzkumu vyplynulo, že studenti sociální práce vnímají soužití se staršími členy rodiny v jedné domácnosti jako přirozený vývoj jejich rodiny, rodinné situace. Považují za přirozené chování uvnitř rodiny, takové chování, kdy k sobě členové přistupují s láskou, úctou a pochopením. Přejí si i nadále pečovat o své blízké, a to v rodinném kruhu s minimálním, nebo žádným využitím sociálních služeb určených pro seniory. Studenti sociální práce se shodují, že studium tohoto oboru, jim přineslo velké množství informací, které jim ulehčí životní situaci, kdy se jako rodina, starají o stárnoucí členy své rodiny, stejně tak se ale shodují, že studium neovlivnilo jejich pohled a postoj k mezigeneračnímu soužití. Mezigenerační soužití zajišťuje jim, ale i dalším členům domácnosti jednu důležitou potřebu, a to "nebýt sám." Výsledky mohou dále sloužit studentům sociální práce, kteří se touto problematikou zabývají. Dále může tuto diplomovou práci využít i široká veřejnost k získání informací o mezigeneračním rodinném soužití.
|
|
|
Iniciativa Food Not Bombs ve vztahu k osobám bez přístřeší
ČESKÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá iniciativou Food Not Bombs a jejím vztahem k problematice bezdomovectví. Cílem práce bylo popsání fungování iniciativy Food Not Bombs v České republice a monitorování reflexí aktivistů v kontaktu s osobami bez přístřeší. Food Not Bombs je celosvětová iniciativa, která prostřednictvím bezplatného rozdávání jídla poukazuje na nerovnosti ve společnosti. V teoretické části jsou definovány základní pojmy související s fenoménem bezdomovectví včetně sociálních služeb a přístupů sociální práce s touto cílovou skupinou a aktuální stav problematiky. Dále je zde představena historie iniciativy Food Not Bombs, základní principy jejího fungování a navazující aktivity. Empirická část práce obsahuje vlastní výzkum. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a metoda dotazování, pro sběr dat byl využit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumný soubor tvořilo jedenáct informantů z osmi měst České republiky, ve kterých skupiny Food Not Bombs působí. Získaná data byla převedena do textové podoby a následně analyzována formou otevřeného kódování a kategorizace. Na základě této analýzy byly zodpovězeny výzkumné otázky, které byly zaměřené na identifikaci rozdílů v činnosti jednotlivých kolektivů a na to, jak aktivisté vnímají osoby bez přístřeší. Bylo vymezeno několik rozdílů mezi skupinami z různých měst. Nejednalo se však o zásadní odlišnosti, lze tedy usuzovat, že skupiny se spíše shodují, než liší. Aktivisté vnímají osoby bez přístřeší jako jedince vyloučené ze společnosti a trpící materiální deprivací, často z důvodu nespravedlivé distribuce zdrojů. Snaží se negativně vnímat problém bezdomovectví jako celek a nehodnotit jednotlivé osoby jako viníky. Charakteristický je rovný přístup ke strávníkům, snaha o pomoc a podporu pro každého bez rozdílu. Práce může sloužit k rozšíření povědomí o aktivitách iniciativy Food Not Bombs a přispět ke změně negativního či pasivního přístupu veřejnosti k osobám bez přístřeší.
|
|
|
Sociálně etické aspekty welfare state
GALÍKOVÁ, Alice
Diplomová práce se zabývá sociálně etickými aspekty welfare state. V úvodní části je charakterizován sociální stát, jeho historie, postoje k němu a je uvedena základní typologie sociálního státu. Hlavní stať je rozdělena na tři části, a to člověk, rodina a stát vzhledem k sociálnímu státu. Jednotlivé kapitoly jsou členěny na popisnou část a část sociálně etické kritiky vlivu welfare state, jež byla cílem práce. Ze všech třech pohledů na tuto problematiku vyplynulo převažující negativní působení současného, tedy přebujelého sociálního státu. Je to především ztráta odpovědnosti za svůj život, ztráta motivace k práci, vlastní iniciativy a tvořivosti, vytváření závislosti na sociálních dávkách. Je zřejmý zcela zásadní a negativní vliv na funkčnost rodiny, jejíž sociální role ve většině převzal stát. Zhoubné se ukazuje neustálé navyšování výdajů na sociální zabezpečení výměnou za politickou podporu levicových stran ve volbách; tato skutečnost může v posledku ohrožovat demokratický vývoj země.
|
|
|
NATO and the EU's strategic communication's cohesion from the perspective of the ritual model
Dušková, Lenka ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Ústřední téma této diplomové práce představuje koheze strategické komunikace NATO a EU. Aspekt koheze je zde zkoumán v kontextu reakcí obou institucí na hybridní hrozby, a to jak z hlediska kvantitativního, tak kvalitativního. Práce sleduje komunikační kohezi v rámci odpovědí NATO a EU na anexi Krymu a následnou válku na Ukrajině, otravu Skripalových a instrumentalizaci migrace běloruským režimem. Empirické části práce předchází shrnutí současné akademické debaty o konceptu strategické komunikace a rovněž popis komunikačních systémů NATO a EU. Samotná analýza následně staví na obsáhlém datasetu zpráv NATO a EU o výše zmíněných událostech. Intrainstitucionální a interinstitucionální koheze je posuzována dle četností výskytu zpráv o daných případech a jejich načasování. Následná kvalitativní analýza se opírá o Careyho rituální pohled na komunikaci, na jehož základě jsou stanoveny výzkumné podotázky. Ty se zaměřují na to, zda strategická komunikace NATO a EU reflektuje jejich ústřední hodnoty, percepci hrozeb, narativy o očekáváném chování či zda obsahuje domněnky o sdíleném vnímání světa, poskytuje vize společné budoucnosti, odkazuje na společnou historickou zkušenost a v neposlední řadě, zda explicitně zdůrazňuje institucionální integritu a jednotu.
|
|
|
Téma solidarity v románech Sedmý kříž (Das siebte Kreuz) od Anny Seghers a Jiskra života (Der Funke Leben) od Ericha Marii Remarqua
Lipárová, Aneta ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o tématu války a koncentračních táborů v románech Das siebte Kreuz (č. Sedmý kříž) od Anny Seghers a Der Funke Leben (č. Jiskra života) od Ericha Marii Remarqua se speciálním zaměřením na téma solidarity. Práce se věnuje nejprve literárněhistorickému kontextu, konkrétně německé literatuře v době fašismu a reflexi nacistické tyranie v německy psané literatuře. Diplomová práce dále zpracovává životy obou autorů a analyzuje díla z hlediska okolností jejich vzniku, děje, charakteristiky postav, jednotlivých motivů románu a tématu solidarity. Solidarita v románech je hlavním tématem této práce a na jejím základě jsou obě díla srovnávána. Na konkrétních ukázkách z obou románů je toto téma v diplomové práci analyzováno, a to v souvislosti s jednotlivými postavami a časoprostorem děje. Poslední část diplomové práce se věnuje didaktickému potenciálu obou románů. Je zaměřena na využití konkrétních pasáží z textů, které se týkají různých problematik spojených s nadvládou nacionálních socialistů v Německu v letech 1933 až 1945, a to zejména ve výuce německého jazyka a dále pak i v dalších předmětech na základních a středních školách, zejména v dějepisu a v základech společenských věd. Tato didaktická analýza slouží jako příklad pro využití románů v různých předmětech a...
|
host ::
RSS.